České ucho Site specific projekt

Blok A:

Cílem tohoto bloku je, aby děti trénovaly sluchovou pozornost, orientaci, analytické slyšení, sluchovou paměť. Podle věku lze postupovat buď hravou formou, nebo exaktněji.

Argumentace: Trénink sluchové pozornosti a rozpoznávání zvukových zdrojů má význam pro lidskou komunikaci i lidskou bezpečnost. Rozvíjí praktickou znalost základů akustiky, schopnost chápat emoční parametry hlasu, hudební kvality přirozených zvuků, rozvíjí také citlivost na zbytečný zvukový smog.

Může přilákat děti, které nejsou disponovaní nebo motivovaní pro zpěv nebo hru na klasický hudební nástroj a mají dispozice k technologickým dovednostem, nebo je zajímá příroda holistickým způsobem.

Zapojuje elementárním způsobem práci s technologiemi do hudební výchovy.

Získaná dovednost je uplatnitelná při spolupráci oborů – např. hudebního a dramatického na ZUŠ, tj. žáci mohou vlastními silami vytvořit „scénickou hudbu“ s konkrétními zvuky, popř. mohou zpracovat zvukové logo školy nebo města apod.

Širším cílem je, aby tento pilotní projekt zmapoval možnosti a potřeby tohoto typu činnosti a aby se postupně zapracoval do běžné výuky, alespoň na některých školách. Podle zkušeností, děti projevují velký zájem o práci s editačním softwarem a nemají v tomto smyslu zábrany dospělých, rychle se učí. Na druhou stranu, nejedná se pouze o soustředění na technologie, ale důležité je právě ono propojení s rozvíjením pozornosti a poznávání konkrétních zvukových zdrojů a objektů z přirozeného prostředí, tj. o propojování skutečného a virtuálního světa.

Metodický postup:

Ve školách (ZŠ, ZUŠ, SŠ) nebo i samostatně by žáci jednotlivě, nebo ve skupinách, event. s pomocí rodiny:

  1. nejprve procházeli své prostředí (školu, město, přírodu, domov) a naslouchali „běžným zvukům“. O této zkušenosti by si vytvořili záznam a předběžnou mapu zajímavých zvuků. Lze zahrnout i lidské a zvířecí hlasy.
    Už v této fázi si mohou vytvořit jakýsi záměr, tj. na jaký typ zvuků nebo prostředí se zaměří – zda např. na zvuky z domova, z přírody, hlasy nebo předmětné zvuky, zvuky spíše tónové nebo šumové apod. Na základě předběžného sledování si mohou předběžnou partituru, kterou si navrhnou svými značkami (obrázky, grafickými znaky apod.). Důležitá je dokumentace zvuků.
  2. seznámí se se způsobem jak nahrát zvuky na běžná záznamová zařízení včetně mobilu, dále jak funguje freewarový program pro editaci a střih zvuku (níže odkazy na freewarové verze, lze využít technické podpory viz kontakt). Toto by jim mohli prostředkovat starší studenti, popř. žáci ZUŠ, učitelé, rodiče apod., podle okolností.
    Nositel projektu by v tomto směru dodal doporučení a technickou podporu: kontakt: J. Raušer: jr@moveticket.cz , 776 718 888.
    Informace o softwaru zde: Při nahrávání zvuků je dobré, pokud si žák dokumentuje zdroj, např.vyfocením, nebo popisem, aby se později ve své zvukové sbírce vyznal.
    Dobře se pracuje především se zvuky tónového charakteru, tj. se zvuky vody, ptáků, hmyzu, zvonů, hlasů, ale I zvuky motorů. V některých lokalitách lze najít I zvuky neobvyklé, např. větrné elektrárny, zvuky kovového šrotu, velkých stavebních strojů apod.
  3. Žák/Žáci (studenti) nahrané zvukové objekty roztřídí podle jejich charakteru, zkusí různé zvukové manipulace, aby tak poznali charakter zvukové struktury, jak zní při zpomalení, zrychlení, transpozici, obrácení, vrstvení apod. Poté by se pokusili vytvořit vhodné kombinace zvuků (zvuky mohou být postupně měněny, mohou být příbuzného charakteru, nebo kontrastní). Poté vytvoří krátké kompozice v trvání do 3 minut.
  4. V dané lokalitě mohou být takové nahrávky veřejně prezentovány. Budou ovšem také zahrnuty do prestižní soutěže Musica nova 2014 jako speciální kolo.
  5. Skladbičky s názvem, jménem autora/autorů, věkem, adresou, označením použitého materiálu a softwaru a estetickým krátkým popisem zašlou autoři nebo škola na kontakt: Lenka Dohnalová, Institut umění, Celetná 17, 110 00 Praha 1, mailem na lenka.dohnalova@divadlo.cz ve formátu mp3, nebo wav či aiff přes úschovnu, a to nejpozději do 31.10.2014.
  6. Ocenění autoři mohou získat např. možnost navštívit profesionální zvukové studio, možnost poradit se se skladatelem elektroakustické hudby o možnostech zvukové tvorby apod.
  7. PŘI PREZENTACI PROJEKTU VŽDY UŽÍVEJTE LOGO UCHA (zašleme na požádání).

Blok B:

Cíl: Tato práce si klade za cíl zvědomnit u dětí místo, ve kterém žijí i fakt, že žijí zároveň fyzicky i virtuálně a jaký je mezi oběma těmito „zkušenostními světy“ vztah na osobní úrovni.

Metodický postup:

Žáci/studenti

  1. vytvoří tzv. kulturní mapu, event. zakreslí do existujících map všechna kulturní zařízení, která ve své lokalitě znají, soubory a popř. dohledali umělce (především hudební), kteří v dané lokalitě působili a působí. Mohou také vytvořit zvukovou mapu zajímavých míst.
  2. K tomu komparačně vytvoří svou mentální subjektivní mapu oblíbených souborů, autorů, interpretů, skupin apod.
    Tyto mapy lze aktivně doplnit fotografiemi lokalit, osob – žáci mohou sami objekty vyfotit, nejen hledat na webu a v archivech. Spojit se za tímto účelem se ZUŠ výtvarným oborem apod.
    Aktivní přístup učitelů je žádoucí.
  3. Mapy učitelé mohou vyhodnotit a diskutovat s dětmi, popř. studenty. Může se stát, že v některých lokalitách se subjektivní preference budou částečně krýt s tím, co se děje v dané lokalitě (děti jsou členy folklorních souborů, souborů ZUŠ apod.). Často se ovšem budou díky globalizaci mapy velmi lišit. Děti i učitelé mohou doložit překryv reálného a virtuálního světa.
  4. Výsledky je vhodné dokumentovat.
    Téma lze zpracovat v rámci běžné výuky. Poté lze udělat místní výstavku, koncert, diskusi s hosty jak na lokální, tak posléze i národní úrovni.